4.-6.9.2015 se v Lednici konalo každoroční setkání strakáčů. Součástí byly besedy o zdraví a chovu, agility, coursing, degustace vína a na závěr v neděli i Klubová výstava a bonitace.

Skvělý víkend jsme zakončily ÚSPĚŠNOU BONITACÍ a Arvika byla shledáná jako VHODNÁ DO CHOVU.

Dne 12.9.2015 jsem po dlouhé době oprášila vzpomínky ze sportovní kynologie a vyrazila s Arvikou do Tuchlovic, kde se konal již 41.ročník závodů dle národního zkušebního řádu Tuchlovický kahan. Zkušební řád jsem četla ráno během registrace, zjistila, že dva cviky jsem Arviku nenaučila, ale na druhou stranu nikdy předtím jsem nebyla před závodem tak klidná. Vylosované pořadové číslo 3 nám v kategorii ZZO vyneslo 2.místo. Z poslušnoti nás ztrátu 2 bodů stálo přivolání, kdy Arvika nechtěla odejít na povel volno a další dva body nás stálo čuchání běhm ovladatelnosti na vodítku, další bod padl dolů za očichání trávy při odložení za pochodu, ale díky tomu, že ostatní závodnící (i ve vyšších kategoriích) měli stejný problém, tak nám moc pomohl plný počet bodů za aport (který nakonec rozhodl i o pořadí 2./3.místo), sedni lehni a odložení a plné počty bodů za speciální cviky (a mezi nimi i ty, které jsme nikdy necvičily :))

29.8.2015 jsme si po necelém týdnu odpočinku zajely na druhý konec republiky a vydaly se na závod Valašské Kotáry startující z Valašsky Klobouků. Závod to byl náš nejtěžší, vedl v délce 50 km, převýšení 1600 metrů, čas 10 hodin 9 minut a teplota ve stínu 38°C. Měla jsem o Arviku docela strach a tak jsme šlapaly krokem, nevynechaly žádnou louži ani rybník a stejně jsme na konci závodu byly zároveň na konci sil. Na zveřejnění výsledkové listiny stále čekáme.

S Arvikou jsme udolaly další dogtrekking, nebo lépe řečeno Dog-maraton (byl to podnik pouze na 40 km) a tentokrát zcela nečekaně a překvapivě jsme se postavily na bednu a odnesly si krásné třetí místo! Kategorie byly tentokrát pouze MID ženy a MID muži, takže konkurence byla veliká i od starších ročníků, ale s Arvikou se nám běželo docela dobře, terén byl nenáročný a krajina Českého středohoří nám dodala elán. 40 km jsme zvládly za 5 hodin a 29 minut. Velké díky Arvice, která odtahala závod od začátku do konce. Přivezly jsme si překrásné ceny – nerezovou misku, pamlskovník, knihu z nakladatelství plot a spoustu pamlsků, které budeme zdolávat ještě dlouho. Druhý den jsme ještě zvládly návštěvu cvičáku v rámci příprav na zkoušky ZZO, ale bylo nám z toho dost smutně, protože i v roce 2015 někde cvičí psa cukáním vodítka a násilím. Arvika se ale psychicky náročnému prostředí a i lehké únavě postavila statečně a odcvičila perfektně, snad i za měsíc bude podobně naladěná.